|
|
Sukcese společenstev nekrobiontního hmyzu na mršinách malých obratlovců se zaměřením na brouky (Coleoptera)
Kadlec, Jakub ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
V této práci se zabývám sukcesí a mechanismy sukcese brouků (Coleoptera) na mršinách malých obratlovců. Jako modelový příklad malé mršiny byla zvolena myš o váze 20 g. V roce 2014 proběhly dva experimenty. První studoval dynamiku sukcese broučího společenstva v závislosti na sezóně a čase od smrti jedince. Druhý experiment byl zaměřen na výzkum vlivu blokace raně sukcesní invaze hmyzu na výsledné složení společenstva brouků na mršinách. Ukázalo se, že v průběhu rozkladu mršiny narůstá celková početnost brouků, obdobně narůstá početnost guildy nekrofágů. Změna druhového spektra v průběhu sukcese však nebyla statisticky podpořena. Naopak zřetelný byl vliv sezonality, neboť v průběhu sezóny narůstala jak abundance, tak druhová rozmanitost brouků. Výrazně se měnilo zastoupení jednotlivých trofických guild, přičemž nekrofágové tvořili dominantní složku společenstva ke konci sezóny. Rovněž taxonomické složení společenstva podléhalo sezónním změnám. Zřejmá byla například sezónní dynamika hrobaříků, přičemž druhy Nicrophorus vespillo (Linnaeus, 1758) a N. investigator Zetterstedt, 1824 vykazovaly svá maxima v jarním, respektive v letním období, zatímco na podzim převažovaly druhy N. humator (Gleditsch, 1767) a N. vespilloides Herbst 1784. Mrchožrouti rodu Thanatophilus Leach, 1815 dominovali v podzimních...
|
|
|
Vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev
Mikátová, Šárka ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev na základě dříve publikovaných prací. Posouzení různých vlivů působících na mršině je z praktického hlediska důležité ve forenzních analýzách a k určení PMI (post morte interval). Nejčastějšími a nejvíce zkoumanými skupinami hmyzu na mršinách jsou dvoukřídlí (Diptera) a brouci (Coleoptera). Modelovým organismem je ve většině případů prase (Sus scrofa). Rozklad malých mršin se liší od rozkladu mršin středních či velkých, což způsobuje odlišnou sukcesi hmyzu. Rozdíly mezi zkoumanými studiemi však není možné relevantně zhodnotit díky velkému množství faktorů ovlivňujících rozklad. Klíčová slova: nekrobiontní hmyz, mršina, velikost těla, Diptera, Coleoptera
|
host ::
RSS.